Slovník starší mluvy
Pro autory a čtenáře knih o zaklínači je starší mluva zásadní vědomostí. Mluví jí elfové, dryády, ale také Nilfgaarďané. Používá se v Cintře i na ostrovech Skellige. Slovník na téhle stránce vznikl v komunitě stránky www.sapkowski.cz, bohužel tato komunita se z větší části rozpadla a tento slovník se z webového prostoru vytratil. Jsme rádi, že ho sem můžeme vrátit, aby zase sloužil příznivcům příběhů o zaklínači. Nečiníme si žádné zásluhy na tvorbě slovníku, veškeré díky patří lidem ze sapkowski.cz. Ve slovníku jsme zcela úmyslně nechali přezdívky lidí, kteří na něm pracovali. Jazykovědu nemám kompletní a nevím, jestli kdy kompletní byla, leckde doplňuji třeba chybějící výslovnost. Snaží se držet pravidel, ale také vyslovitelnosti. Objevíte-li chybu, hlašte, jak to půjde. Rád upravím.
Než se však vrhneme na slovíčka, napřed – trocha suché teorie o jazyku.
Fonetika a fonologie
Hlásky
Starší mluva používá 39 hlásek
Pravopis a výslovnost
(symboly: V – samohláska, C – souhláska, N – nosovka (m, n), L – likvida (r, l), G – klouzavá souhláska (w, j), S – sykavka (s, š))
Starší mluva by se měla psát elfskými runami, ale pro literární účely se užívá přepisu latinkou.
Abeceda obsahuje tyto grafémy a spřežky:
ae – [ä], áe – [ä:], aé, aë – [aé], [ae], ea – [ea], [eja], [i:], éa – [ea:], eá – [ea:], -e – [-@]
V-i – [V-j], i-V – [j-V]
u-V – [w-v]
y – [ji], [i], [@]
au – [oü], [ü]
oa, oe – [ö], oë – [oé], ao – [ao] (Saovine)
aeu – [eü], eae – [eä] (zireael), aoi – [aoj], [oj] (faoil), eai – [feaj], [ej] (feainn)
VV – [V:] (aard)
j – [dž]
v – [v], [f]
w – [w] shodné s anglickým w
c – před o, a, u, ae, ea jako [k], před e, i jako [s], jinak též [k]
s – před e, i, i-V, V-i jako [š], jinak jako [s]
sh – [šh]
s-C – [š-C] (spar – špar)
qu – [kw]
gw – [gwg, [w]
gv – [kv]
ch – [kh], [ç] (měkké ch), někdy i [čh]
gh – [h], [x] (tvrdé ch)
th – jako anglické nepřízvučné th [th]
dh – jako anglické přízvučné th [dh]
z – [ts], [c], [z]
x – [ks], [c]
CC – [C:@] mimo cc – [k:] a ss – [s]
Slabikotvorba
Základním prvkem slabiky je ve starší mluvě samohláska v kontrastu se souhláskou (děleno dle počtu hlásek ve slabice)
V
CV, VC, CL (d’yae-bl), CS (sue-cc’s)
CVC, CVG, CLV (glae-ddyv), CGV (d’yae-bl)
CVLC (dearg), CVNC (pont), CVGC (eveig), CLVC (blath), CGVC (glae-ddyv, ruadh), SCVC (spar, speath), GVCS (wams), CCVC (gvalch‘-ca),
CGVCS (suecc’ss)
Morfologie
Starší mluva je analytický jazyk se zbytky flexe
Zájmena
zkracování – que aen, que esse > que’n, que’ss
nářeční odlišnosti
Starší: que [kwe]
Brokilon: que [ke]
Skellige: ke [ke]
Osobní zájmena
ae -já
tae – ty
lae – on
lai – ona
saen – my
thaen – vy
laen – oni
lain – ony
Genitivní formy formy zájmen (atributiv, possessiv)
me – mne, můj
te – tebe, tvůj
tha – jemu, jeho
lai – její
ssae – nám, naše
thae – vám, vaše
lae – jim, jejich
Tázací zájmena
que – [kwe] – co, který, jaký (Que aen esse? – Jak se máte? (doslova jaké to je?))
quea – [kwa] – který
quan -[kwan] – jaký
qui – [kwje] – kdo (Qui va’en? – Kdo přijde?), aep qui, aep’i – [ep kwi], [epi] – čí
Neurčitá zájmena
Eigai [ejgaj], eigae [ejge], eigean [ejgen], eigea [ejga] – někdo, něco, nějaký, některý (Va’esse deireádh aep eigean – Něco končí (doslova To přichází konec nějakého))
Nuqui, n’qui – [nkwi], nuque, n’que [nkwe] – nikdo, nic
Qui’co que [kwiko kwe], qui’co qui [kwiko kwje] , que’co que [kweko kwe] – kdokoliv, cokoliv
Ussqui, u’qui [uskwi] [ukwi], ussque, u’que [uskwe] [ukwe]- kdosi, cosi
Lodai, lodae [lodai], [lode] – ledakdo, ledasco – původní tvar loden qui [loden kwi]
Quique, qui’e [kwikwe], [kwie], queque, que’e [kwekwe] – kdekdo, kdeco
Pauccequi, pa’qui [poük:ekwi], [pokwi], pauceque, pa’que [poük:ekwe], [pokwe] – málokdo, máloco
Evellienqui, ev’qui [evelijenkwi], [efkwi], evellienque, ev’que [evelijenkwe], [efkwe] – všelikdo, všelico
Quisaevqui, sae’qui [kwisäfkwi] [säkwi], quisaevque, sae’que [kwisäfkwe] [säkwe] – kdovíkdo, kdovíco
Evellien [evelijen] – všichni, všechno
Číslovky
základní číslovky
aen [‚aen] – 1
tvaen [‚tvaen] – 2
treith [‚trejth] – 3
quatreith [‚kvatrejth] – 4
quinn [‚kvin] – 5
seith [‚šejth] – 6
siyeth [‚šijeth] -7
ossaen [‚osaen] – 8
naev [‚naev] – 9
taen [‚taen] – 10
endean [‚enden] – 11
tvedean – 12
tredean – 13
quatredean [‚kvatreden] – 14
qiundean [‚kvinden] – 15
seidean [‚šejden] – 16
sidean [‚šiden] – 17
ossdean – 18
nedean – 19
tveinten [‚tvejten] – 20
tveinten’qae aen [‚tvejtenke aen] – 21
treiten – 30
quatreiten – 40
qiunten – 50
seiten [‚šejten]- 60
sieten [‚šjeten] – 70
ossten– 80
neten – 90
sienne [‚šjene] – 100
tvesiennen [tvešjenen] – 200
treisiennen – 300
mille – 1000
tvemillen – 2000
milmillen – 1000000
příklad – mille nesiennen quinten’qae quatreith
řadové číslovky
aenainn [‚aenajn] – první
tvaenainn [‚tvaenajn] – druhý
treithienn [‚trejthjen] – třetí
quatreithienn [‚kvatrejthjen] – čtvrtý
quinainn [‚kvinajn] – pátý
seithienn [‚šejthjen] – šestý
siyethienn [šijethjen] – sedmý
ossenainn [‚osenajn] – osmý
nevainn [‚nevajn] – devátý
tenainn [‚tenajn] – desátý
endenainn [‚endenajn] – jedenáctý
tveintenienn [‚tvejtenjen] – dvacátý
tveinten’qae aenainn [tvejtenke aenajn] – dvacátý první
sienneinn [‚šjenejn] – stý
tvesienneinn [‚tvešjenajn] – dvoustý
millein [‚milejn] – tisící
tvemillenainn [‚tvemilenajn] – dvoutisící
příklad – šestistýosmdesátý pátý kůň – seithsienneinn osseten’qae quinainn evall
Tázací číslovky
quon [kwon]
quonainn, q’ainn [kwonajn], [kwajn]
quonvae, quo’vae, qu’ae [kwonve], [kwé]
tean [tan]
paucteann [poük:tan]
evetean [evetan]
Příslovce
Příslovce místa
quo [kwo] – kam
quo dhe, qu’dhe [kwo de], [ku de] – kde
ill’dhe [ilde] – sem
ill’thea dhe [ilta de] – tam
ibh’dhe [iwde] – tady
ibh’thea dhe [iwta de] – tam
que dhe, q’dhe [kwede], [kede] – kudy
hac’dhe [hakde] – tudy
hac’thea dhe [haktha de] – tamhle tudy
deque dhe, deq’dhe [dekwe de], [dekede] – odkud
hinc’dhe [hinkde] – tady
hinc’thea dhe [hinktha de] – tam
Příslovce času
quad [kwad] – kdy
dequad [dekwad] – odkdy
quad durae, qua’dur [kwad dure], [kwadur] – jak dlouho
quadvae, qua’e [kwadve], [kwá] – jak často
y’que [@kwen] – až (y’que a’taeghane – až do dneška)
a’que [akwen] – než (iret’en bleidd a’que’n tirth – horší vlk než kanec)
deque [dekwen] – už (deque’taeghane – už ode dneška)
y [@, ji] – již, nyní, teď (y’taeghane! – již dnes!)
příslovce způsobu
quovae, q’ae [kwove], [ké] – jak
itha – tak (tak ve smyslu takhle, tak ve smyslu přitakání – yea)
querr [kwer] – proč
Předložky
Zkracování
Aentrae aen fen > aentrae’n fen > aent’en fen
Dhe ane fen’qae aen woed aentrae – mezi polem a lesem – zkráceno: dhe’n fen’gae’n woed aentrae
Aentrae aen fen’qaeaen woed – mezi pole a les – zkráceno: aent’en fen’qae’n woed
Nářeční odlišnosti
Starší: aep, aentrae [ep], [entre]
Brokilon: aép, aéntraé [ép], [éntré]
Skellige: op, ontyr [öp], önt@r]
a’en, a’n, a [aen], [an], [en, an,a] – k, směrem k, 3.pád. (an que’ss – k čemu to je? Ale také va a straede – jede po cestě)
aentrae, aent‘ [entre], [ent] – do, dovnitř, mezi
ys’en, ys [@sen, jisen], [@s, jis] – z, od, z povrchu
autrae, aut‘ [oütre], [oüt] – z, ze, zevnitř (takže z hrobu (se odloupl) – ys’en carn, ale z hrobu (vylezl) – autrae’n carn)
innae, in [ine], [in] – v, vevnitř
yn [@n, jin] – na (na poli – yn fen)
aep [ep] – z, odkud, přívlastek
ar – ze (most ze dřeva – aen pont ar woed)
de’n, de – od, ze směru
vorae, vor‘ [fore], [for] – před (před hrob – aen carn vorae nebo vora’en carn, před hrobem – dhe’n carn vorae)
sivae, siv‘ [šive], [šiv] – za
auberae, auber‘ [oübere], [oüber] – nad
unsae, uns‘ [unse], [uns] – pod
vrotae, vront‘ [fronte], [front] – proti (Nemám nic proti – N’dice vront’ess, doslova neříkám proti tomu)
th’rae, durae [thre], [dure, d’re] – během
vor [för] – pro, kvůli
ave – podobně jako francouzské avec – sedmý pád. (mnou, se mnou – ave’me)
secca [šeka, š’ka] – dle, podle (podle mého názoru, podle mě – secc’me)
sin, si‘ [šin], [ši] – bez
con, co‘ [kon], [ko] – s, s někým (co’me si’me – pro mě za mě, doslova se mnou, beze mne)
sal, sa‘ [sal], [sa] – mimo, kromě, vyjma, způsobové (půjdou všichni kromě mě – Va’enevellien sa’me)
Spojky
aun, ‚qae [oün], [ke] – a (pole a les – aen fen aun’en woed)
p’ui [pwi] – i
que’n [kwen] – že
pear [par] – aby
mea [ma] – ale
ae’u [eü] – nebo
pe’que [pekwe] – proto
aen’que [enkwe] – ačkoliv
To je vše co se u nás zachovalo, pokud by měl někdo z uživatelů něco víc, budeme rádi za přispění. A teď už samotný slovník. Ze starší do obecné a z obecné do starší