Wicht
Wichti jsou teplomilná monstra, najdeme je tedy spíše v teplejších, jižních krajích, v pouštích a zejména na hřbitovech v těchto končinách. Nebývají nebezpeční, pokud člověk nevstoupí do jejich teritoria. V případě hřbitova j to poněkud problematické. Vzdálěně připomínají člověka, ovšem člověka, kterému narostly ostré zuby a drápy a kterému odpadává od kostí vysušené maso. která se nacházejí v pouštích a na hřbitovech v teplém období. Na severu jim zima nedělá dobře a proto mezi svátky Saovine a Imbolc „hibernují.“ Sluneční světlo wighti nemají rádi. I když jim neškodí, snaží se před ním co nejrychleji schovat.
Při útoku se wichti zakousnou do své kořisti jako upíři, ale místo krve se živí životní esencí. Inteligentní bytosti, které se stanou oběťmi wichtů, se nezřídka samy mění na wichty, avšak zůstávají pod kontrolou svého vraha. Wicht může v ohrožení vytvořit smečku barghestů, která jej bude bránit. S tou je pak těžké pořízení, protože padlého barghesta wicht okamžitě nahradí jiným. Je možnost zmást smečku pomocí znamení Axie a pak zaútočit přímo na jejího tvůrce. Wicht je citlývý na stříbro, naopak nemá smysl pokoušet se ho otrávit, vůči jedům je imunní.
Staré záznamy praví
„Ačkoli jsou wichti příšerní a vypadají hrozivě, člověk by se k nim neměl přibližovat s taseným mečem nebo na ně bezdůvodně útočit. Zůstanou-li sami, nepředstavují pro nikoho vážné nebezpečí a mnohem více je zajímá míchání škodlivých nápojů v kotlích než boj. Tento druh žije hlavně v okolí starověkých pohřebišť, i když byli spatřeni také poblíž nedávno založených hřbitovů a všude tam, kde lze nalézt hromadné hroby. Wichti tráví zimní měsíce ve stavu letargie velmi podobnému lidskému spánku. Žijí přísně osamělé životy – ve skutečnosti je prakticky neslýchané, aby se tito tvorové objevovali ve skupinách. Přesto, když se bojí, že jejich území je ohroženo (a stačí, když jen jeden narušitel vstoupí na jejich území, aby se cítili ohroženi), wichti se promění v nebezpečné nepřátele a dokonce opustí své osamělé způsoby, jak přivolat na pomoc další monstra. Je jisté, že pokud se wicht ocitne v nebezpečí, okamžitě vyvrhne ektoplazmatický roztok, který se téměř okamžitě promění v barghesty. Tyto bestie pak svého tvůrce poslouchají a chrání. Zaútočí na každého, koho považuje za nepřítele. Pokud je jeden z nich zabit, wicht se ho okamžitě pokusí nahradit. Nejlepší strategií při boji s takovým wichtem je odstranit příšery, které ho hlídají, pomocí znamení Axie, než zaútočíte na samotného wighta. Wichti jsou odolní vůči jedu, ale zranitelní stříbrem.“